za pár dní to bude tři roky, co jsem přestal psát na lidovkách blogy. skončil jsem, páč jsem se nakrkrnul, že tam vlezl kremelský troll, no mám já to zapotřebí sdílet prostor s kremlobotama…
no nic. už jsem zase začal datlovat blog. tuhle neděli jsem se byl podívat na brněnském ústředním hřbitově. přijeli tam rozesmátí putinovi noční vlci, každý z nich za pasem rudý karafiát, obklopeni uhranutými obdivovateli starých časů. tak tři stovky jich mohlo být, nadšenců. hrdě vlály srpy a kladiva, prapory svatojiřské stuhy, vlajky ruska, byly i vlajky moravské a české. Proti tomu tam postávalo u vchodu na hřbitov tak deset, možná patnáct lidí s evropskými vlajkami a pár podomácku vyrobenými slogany na papundeklový á trojce. 
jednu chňapl a roztrhal mladý stalinista (rozrušil ho obrázek stalina s krví u huby), ten druhý obrázek byl odklizen, neb městská policie požádala demonstranta, aby komouše už neprovokoval a putina s knírkem radši schoval, než přijedou vlci. no hádejte s policajty, když máte být za ty hodný. evropská vlajka ovšem fest rozčilovala taky, neb pokřikovali „fašisti“, „humanitární bombardování“ a odvážný bořík se svatojiřskou stuhou se jednu pokusil vyrvat a zahodit.
ach jo. možná jsem žil v posledních desetiletích v paralelním vesmíru, ale zdálo se mi, že tihle lidi nebyli moc vidět.
ještě před takovými patnácti lety se lidi styděli být blbí. říkat, že stalin byl hrdina, putinovo rusko je garantem míru, země je placatá, letadla nás práškují hliníkem a vakcíny způsobují autismus bylo známkou debility a lidi se cítili trapně to vykřikovat ve veřejném prostoru… od té doby co tady máme brexit, trumpa, okamuru, zemana a putin chová farmy trollů, je z nesmyslu názor.
ale možná jsem fakt žil někde jinde a vždycky to bylo stejný.
mezi těmi davy komunistů jsem tam potkal i mladý, sympatický pár. prohodili jsme pár slov. byli velice kritičtí, vůči té hrstce lidiček s evropskými vlajkami.
začali jsme si povídat a hned jsme se shodli, že mluvit a argumentovat je lepší než řvát a plivat.
„proč tady demonstrují, vždyť na hřbitově nepadlo ani slovo o putinovi a ti motorkáři jen přijeli uctít památku padlých“ „propaganda je na obou stranách“. „proč tady provokují, ať se nediví, že na ně lidi pokřikují“.
zkusil jsem s nimi mluvit. že není propaganda jako propaganda. že představování hodnot, názorů je úplně v ok. ale lhaní, překrucování dějin, pronásledování názorových oponentů a jejich ničení, že je něco jiného. že je lepší žít v nedokonalé, ale svobodné společnosti plurality názorů, než v diktatuře, která kritiku trestá a dokonce za ni i zabíjí. a že představení jiných názorů je svoboda slova. že lidé mají právo na ochranu, ale myšlenky ne. že myšlenky se smí nejen kritizovat, ale i ironizovat a vysmívat. a že zákaz kritiky a vysmívání se idejím vede k totalitě.
tož z jedný strany jsem byl frustrovaný: fakt ještě existují, komunisti a putinova pátá kolona si tady prosperuje. a vystrkují čím dál tím víc hlavu. a už se nestydí a už jim není trapně.
na druhou stranu, měli bychom spolu mluvit. jasně, s některými je to prostě ztráta času.
ale jsou tu a tam lidi, se kterými mluvit lze a možná, když budou argumenty přesvědčivé, povede se, aby získali i jinou perspektivu.
takový lehký optimismus jsem pocítil v té frustraci.
škoda, že jsem s nimi nemluvil dýl… tak snad někdy příště.
