to bývaly doby,
doby, kdy se hloupí styděli být hloupí
a hulváty se opovrhovalo.
byli rozprostřeni daleko od sebe ve skutečném světě a žili na osamělých ostrůvcích hořkosti a nenávisti.
to bývalo ještě před fejsbukem… před tím, než si marketéři a propagandisté všimli, jak sociologie, psychologie a vůbec, kognitivní vědy dokáží celkem přesně odhadnout, jak manipulovat lidmi. jak ovlivňovat veřejné mínění.
nevím, co vede vzdělané lidi používat kognitivní vědy k tomu, aby zpátky přiváděli ty nejnebezpečnější sily nacionalismu, nepotismu, korupce, ořezávání liberální demokracie …
dělají to jen pro prachy? pro pocit, že prostě můžou? pro pocit, že v tom jsou dobří a že to funguje?
a jo, jsou profíci a dělaj to dobře. ti ruští ovlivňují veřejné mínění a volby v americe, západní evropě, u nás díky nim máme zemana, ti naši čeští, z týmu páně prchalova, zase makaj pro andreje. (a méně zdatní a levní pro tomia.)
vedlejším produktem tohoto byznysu jsou skupiny užitečných idiotů, skutečných lidí, kteří se nabalí kolem fake profilů a upřímně bojují za lepší svět.
sdružují se, pojí je pocit sounáležitosti, bojují za lepší zítřky a proti zlu. velmi často neumí psát i/y a s/z a zásadně nepoužívají spellchecker. Najdete je kolem stovek fejsbukových skupin přátel ruska či spd tomia a spojuje je jedno: emoce nesnášenlivosti, negace, naštvanosti.
a jazyk nenávisti a sprostých nadávek.
třicet let po listopadu jsou zpátky.
a už se nestydí.
přišli si pro moc.
